Lidé těmto zvláštním živočichům říkají nesprávně koráli, správný název však zní korálnatci. Společně se sasankami, medúzami a nezmary patří mezi žahavce. Některé druhy vytvářejí vápenité kostry, které se ukládají na dně moří a tvoří tak základ korálových útesů a ostrovů. Korálnatci se vyskytují pouze v mořích a oceánech. Dělí se podle počtu chapadel na šestičetné či osmičetné. Korálové útesy a ostrovy vznikají činností korálnatců. Jedinci ve spodních vrstvách postupně odumírají a na nich narůstají nové koráli.
Jak korálnatci žijí a čím se živí?
Celá řada druhů korálnatců má svém těle obsažené symbiotické řasy, které jim dodávají potřebné živiny. Koráli je pak výměnou zásobují odpadními látkami, které potřebují řasy ke svému životu. Tito korálnatci závislí na řasách, se vyskytují pouze jen v takových hloubkách, kam pronikne sluneční světlo. Zbytek potravy tvoří plankton a drobní živočichové, které chytají pomocí žahavých buněk na svých chapadlech. Jejich žahavé buňky jsou vybaveny žahavými vlákny s drobnými háčky. Mezi šestičetné korálnatce řadíme sasanky. Ty mohou dokonce žít jednotlivě, nemají pevnou kostru, a tak se mohou pohybovat. Jsou také větší než koráli, mohou mít několik desítek centimetrů. Svými žahavými chapadly dokážou ulovit i menší rybičky.
Jak se korálnatci rozmnožují?
Korálnatci se rozmnožují jak nepohlavním tak pohlavním způsobem. To nepohlavní je umožněno pučením, což znamená, že se oddělí malý výrůstek, který doroste v nového jedince. Pohlavní rozmnožování je vizuálně nádherné představení. Většina korálů se rozmnožuje během týdne po úplňku. Hromadně vypouští do vody ohromné množství vajíček a spermií. Z oplodněných vajíček vzniknou droboučké larvičky, které se stanou pro určitý čas součástí planktonu. Pak si najdou místo k životu, kde se usadí. Tyto larvičky jsou nesmírně citlivé na kvalitu a teploty vodu, jen drobné změny podmínek je mohou zahubit.