Člověku by se ani nechtělo věřit, že éra vodících psů pro nevidomé začala už roku 1916. Nápad skvělý, jen to, co mu předcházelo až tak skvělé nebylo.
První vodicí psy dostávali Německu vojáci, kteří v první světové válce přišli vinou nasazení bojových plynů o zrak.A jaký jiný pes by se měl vybrat než právě německý ovčák.
Pak už byl jen krůček k tomu, aby se celý projekt opravdu rozjel a zorganizoval.
K tomu došlo ve Švýcarsku o dvanáct let později.
Souznění mezi člověkem a zvířetem
Dnes už se ovšem nevyužívá jen to jedno plemeno, ale je možné spatřit nejen německého ovčáka, ale i retrívra anebo třebalabradora. Možná docela překvapí, když na konci vodícího nástroje uvidí královského pudla.
Jen je potřeba, aby pes splnil několik důležitých podmínek.
Tou základní je jeho
· inteligence
· a s ní spojená snadná učenlivost
· a ovladatelnost.
Na něm totiž záleží bezpečný pohyb jeho pána.Ale označení pán, je v tomto případě asi nepřesné. Ale nedá se nazvat ani jako majitel a jeho zvíře. Tento vztah se musí stát partnerstvím. Oba musejí splynout v dokonalé symbióze. Člověk je na svého chlupatého přítele zcela odkázaný. Pokud by vodicí pes na okamžik zaváhal a ztratil pozornost, může to mít pro nevidomého fatální následky.
Náročný výcvik
První, co se pes musí naučit jsou povely
· vpřed
· jít dál
· zastavit
· zatočit
· nastoupit do dopravního prostředku.
Myslím, že to musí být docela náročné.
A to ještě není vše.
Musí
· umět najít cestu
· dveře
· volné místo
· východ z budovy
Je až neuvěřitelné, že někteří vodicí psi jsou nakolik šikovní, že dokáží podávat věci, otevírat dveře, zapínat a vypínat televizi. Ale to už nejsou psi jen vodící, ale asistenční. Lidé, kteří se zabývají výcvikem psů – pomocníků mají můj nekonečný obdiv. Zdravý člověk si totiž neumí jistě představit život ve tmě, kdy je velkým problémem jenvyjít z domovních dveří.