První jednotka profesionálních pyrotechniků vznikla již v roce 1874 v Anglii. K velkému rozšíření pyrotechniků došlo během 1. světové války, kdy bylo nutné zneškodňovat spoustu munice, která nevybuchla při dopadu. A protože masová výroba tenkrát produkovala spoustu zmetků, měli pyrotechnici pořád co dělat.
Nyní kvalifikovaní pyrotechnici provádějí pyrotechnické práce, které se týkají odkrývání a zneškodňování výbušnin, ověřování výbušnin a odpalu pyrotechnických výrobků.
K tomu používají různé ruční nářadí, měřící nástroje a výpočetní techniku. A protože se velmi často zabývají nejen odjišťováním nevybuchlé munice, ale také podezřelými balíčky v centrech měst nebo na nádraží, měli by být velmi manuálně zruční, ale především spolehliví, zodpovědní, přesní a schopní zvládat stresové situace. Protože každá malá chybička by jim mohla být osudná.
Přestože jsou pyrotechnici perfektně vyškolení profesionálové, přesto často ve své práci podstupují riziko. V jejich profesi hraje velkou roli mnoho vnějších vlivů, které nemohou nijak ovlivnit. Drtivá většina jejich zásahů však končí úspěšně. Ovšem například při zneškodňování bomb se může stát i tragická nehoda.
Silná exploze bomby je schopna pyrotechnikům utrhnout obě nohy i ruce, a to i přesto, že nosí neprůstřelný overal.
Dnes si již pyrotechnici mohou při své práci vypomoci speciálními roboty, které jsou schopny ve většině případů výbušná zařízení deaktivovat a přitom udržet lidi v bezpečí.
Náplň práce pyrotechniků
o Třídění munice a výbušných předmětů
o Likvidace výbušných systémů (munice, granáty, bomby)
o Zkoušení pyrotechnických výrobků a výbušných předmětů
o Dohled na odpaly při zemních a tažebních pracích
o Odpal zábavní pyrotechniky
o Posuzování pyrotechnické dokumentace k pyrotechnickým výrobkům
o Spolupráce s armádou a policií